pondělí 27. června 2011

Jahodové samozlo

Minulou neděli byly v Kunraticích zahájeny jahodové samosběry. Alespoň tedy na poli "kunratické jahody" (ještě totiž jsou na internetu k nalezení "jahody Kunratice"). A teď zase koukám na stránky, že samosběry byly už ukončeny ;) No tak nevím, každopádně to byl příšerný zážitek.

7:00 - Vydala jsem se do Kunratic autem - je to od nás z Říčan necelých 20 minut, navíc jsem pak potřebovala popojet ještě dál, na Spořilov, takže to bylo vcelku po cestě. Už to neuvěřitelné množství jiných aut mě vyděsilo a nějakou dobu mi trvalo, než jsem se trefila tam, kam jsem měla.

7:30 - Dorazila jsem na místo, samosběry měly začít už v sedm, ale lidi byly jak kobylky. Tak jsem zaparkovala u jedné cesty, šla několik set metrů podél dalších zaparkovaných aut, až jsem dorazila k poli, kde jsem se chtěla také stát jahodovou kobylkou. Lidí bylo nepočítaně, moc moc a moc. No byla jsem tu, tak jsem zaplatila stokorunu coby zálohu na vstup, nechala si zvážit košíky a šla na pole. Jahody byly malé, suché, nezralé, ošklivé, nijaké... No ale nějakou dobu jsem sbírala a něco nasbírala. Paní ve vedlejším řádku říkala, že letos je to nějaké divné, že loni byly krásné a veliké. No není každý rok posvícení. Evidentně.

8:30 - Odhlédla jsem od jahod a zděsila se fronty. Jeden koš jsem měla nasbíraný, tak jsem utíkala do fronty, protože už jsem měla asi jen tak hodinu na to ji vystát. V deset jsem totiž měla být na tom Spořilově. Fronta měla asi 100 m...

9:20 - Posunula jsem se za tu dobu asi o 10 m (nekecám). Začala jsem panikařit a nevěděla, co budu dělat. V půl jsem prostě potřebovala vypadnout.

9:25 - Zahrabala jsem veškerou svou poctivost a sebeúctu někam hluboko do mozku, vzala košík a vyrazila dopředu k vahám. Poprosila jsem mile vyhlížející paní, která stála asi pátá, zdali bych nemohla jít k ní, že chápu, že je to hloupé, ale musím být v deset hodin někde jinde. Tak mi pověděla, že jestli pospíchám, ať zkusím jít úplně dopředu. Tak jsem to zkusila, tam mě dvě paní neuvěřitelně sjely, že jak si to teda jako představuju. Tak jsem povídala, že si to představuju tak, že ty jahody skoro ani nechci, že prostě potřebuju odjet, ale přeci je nebudu vysypávat na zem, když potřebuju svoje koše. Paní za váhou byla úplně v klidu a bylo jí to zcela jedno. Vrátila jsem se k té milé paní, která mě tedy pustila před sebe, samozřejmě ale na mě vyjela jiná, která stála o pár lidí dál. Že oni tam samozřejmě také čekají dlouho. To jsem už jsem měla na krajíčku, ale rozezlená paní se nějak uklidnila, stoupla si zpátky do fronty. Hodná paní říkala, že ať tam zůstanu, kdyžtak ji budu bránit, až ji ta rozezlená bude chtít zmlátit :) Hodná paní zachránila můj den! Nechala jsem si zvážit svoje jahody, zaplatila nekřesťanskou cenu 40 Kč/kilo (za nic moc jahody) a utíkala k autu.

9:40 - Odjíždím a stíhám být na Spořilově o celých 5 minut dříve! :)


Poučení:
  • Choďte na samosběry ve dvou (jeden si stoupne do fronty, druhý bude sbírat).
  • Pokud dojdete na pole a už v té době bude fronta podezřele dlouhá, vykašlete se na to, ty jahody za to pravděpodobně nestojí. Nasedněte do auta a kupte si jahody raději jinde, byť za vyšší cenu.
  • Případně choďte na samosběry jen tam, kde to znáte, a víte, že vám nic takového nehrozí.
  • A vůbec nejlepší rada, pokud vám jde o větší množství jahod, třeba na marmeládu: pořiďte si kamarády s jahodovými přebytky :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky, že čtete můj blog! :)