pátek 10. června 2011

Jak se chřestí v Ivančicích

Vím, že tenhle příspěvek je trochu s křížkem po funuse, ale co - další Slavnosti chřestu v Ivančicích budou zase až za rok. Ty letošní se konaly 20. - 21. května a vzhledem k tomu, že chřest mám ráda a Ivančice nejsou daleko od Brna, nezbývalo než vyrazit :) Navíc jsem zaslechla zvěsti, že již uplynulé ročníky za moc nestály, ale letos to vzala do rukou nová krev a máme se na co těšit. A já se těšila.

Stručně: nebyla to naprostá tragédie, ale jestli to bylo minulé ročníky horší, tak moc nechci vědět jak :)

Méně stručně: Z ivančického nádraží jsme se vydali směrem k náměstí - to se dalo najít podle kostela (s divnou věží).

A náměstí bylo plné... oblečení, ubrusů, cukrátek, blbostí, kolotočů, blbostí, oblečení,... Jo a byl tam jeden stánek s chřestem. Ten den bylo zrovna horko, takže chřest zabalený v igelitu a vystavený na slunku se kvalitně potil. Ale i tak jsme cestou domů po balíčku zeleného a bílého koupili, protože co bychom to byli za lidi, kteří si na chřestových slavnostech nekoupí chřest. A ještě jsme ho dostali do pěkné papírové tašky, takže jsem pak byla tázána, proč jsme s sebou tahali plátěnku :)

Po chvíli bloudění a hledání oné vytoužené degustační zóny jsem dorazili k jakémusi vstupu, který však nevypadal jako ten hlavní a já potřebovala právě ten, neboť se na mě usmálo štěstí a já o týden dřív vyhrála jednu vstupenku v soutěži. Tak jsme zahnuli do jakési uličky, kterou zrovna pan pořadatel zatarasoval, ale byl tak hodný, že nás odvedl k onomu hlavnímu vstupu. Tam jsme si nakoupili ještě nějaké degustační tolary (po 10 Kč) s tím, že nevyužité můžeme zase směnit za peníze.

A teď se to zase pokusím trochu zestručnit - v rámci degustační zóny byl i farmářský trh. Ten jsme spíš proletěli, ale vypadal docela dobře, jen jsme nepotřebovali nic nakupovat. Pak tam bylo řemeslné tržiště, které nás také příliš nezaujalo (protože takovými pouťovými pseudořemesly jsem už docela unavená - batikované oblečení, dřevěné meče, kovové přívěsky...).
No a nakonec samotná degustační zóna...
Ta nás prostě zklamala. Z inzerovaných čtyř restaurací svoje chřestové pochutiny nabízely jen tři, ta nejzajímavější nám tam chyběla. Resp. nakonec jsme ji našli jinde, ale ceny vskutku nebyly degustační (skoro bych tedy řekla, že ani porce, i když je to jen domněnka), tak jsme to vzdali.
Něco jsme ale ochutnali i tak, zbylé tolary utratili za ochutnávku templářských biovín u pánů se slamákem, poseděli jsme na lavičce a zase odjeli domů.

Ještě se ale krátce vrátím k tomu, co jsme vlastně ochutnali, abyste z toho také něco měli :) Nepamatuji si, jak se jednotlivá jídla jmenovala - zvlášť v případě omáček nevím, která byla která, ale nebylo to určitě nic, co by  mě posadilo na zadek (ale naštěstí ani nic hrozného :)

V pohodě brambory, v pohodě šunka, v pohodě omáčka a v pohodě chřest:

Chřest a omáčka podobně jako u předchozího chodu, chřestová taštička nebyla moc chřestová a byla dost suchá.

No a chřest s jahodami a "čokobalzamikem" - to rozhodně není kombinace pro mě. Limetkový sorbet byl na tom asi to nejlepší. Samotnou kombinaci balzamika a čokolády jsem ještě nezkoušela, ale jestli to má chutnat takhle, tak mi to tedy nechutná a syrový chřest nasladko také asi vyhledávat pro příště nebudu.

No moc jsme toho nezvládli, ale aspoň jsme si udělali výlet vláčkem a bylo pěkné počasí :) (a někdy se na Slavnosti chřestu snad ještě vydám :)

3 komentáře:

  1. Uh uh. To jsem rád že jsem nakonec nejel. @_@

    OdpovědětVymazat
  2. Nutno dodat, že kamarád byl prý ten den v Ivančicích u zubaře a prý zaslechl od místních nějaké řeci, že to bývalo lepší, tak nevím, co si o tom myslet :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já zase dodám, že templářská biovína mne příjemně překvapila. Nakolik se v obchodech templářským vínům vyhýbám (nejsou moc dobrá), tak tohle byla úplně jiná kategorie. V ceně kolem 200 kč za lahev mi nejvíc chutnal Sauvignon 200(9?).
    Kluci ve slamácích popisovali, že Templářské sklepy mají rozsáhlý vinohrad certifikovaný bio kvalitou. Vinohrad po delším období detoxikace začal dávat hrozny s přídomkem bio před dvěma lety a oni se teď moc těší, až lidí zjistí, že existuje něco jako biovíno. Za sebe můžu doporučit.

    OdpovědětVymazat

Díky, že čtete můj blog! :)