středa 31. srpna 2011

Blízká setkání třetího druhu

Znáte ten film? Musím přiznat, že já si ho teď moc nevybavuji, ale ČSFD říká:
Setkání lidstva s mimozemšťany totiž není žádnou idylickou pohádkou (jako je pozdější dětský E. T.), ale událostí určenou zásadním nepochopením, až násilným chováním mimozemšťanů a absencí (zjevnou) jakéhokoliv citu či pochopení."

Zaměňme výraz mimozemšťan slovem číšník a hned máme úvod k včerejšímu večeru.

Jako toto léto již mnohokrát, i včera jsme si zašli s Jiříkem na pivko k Tesařovi. Hostinec U Tesaře je blízko, točí tam nepasterovaného Záviše, mají zahrádku, pomazánku a čtvrtku chleba za 60 korun, a vůbec se nám tam tak nějak líbí.
Těsně před desátou večerní se k nám připojili dva kamarádi, z nichž jeden byl hladový. Nejen, že obsluze trvalo, než vůbec přišla, ale když se náš hladový kamarád ptal, jestli by mohl dostat ještě něco k jídlu, aspoň pomazánku, tak se číšník podíval na hodinky, zamyslel se s dlouhým „hmmmmmm“ a dodal:,,Už ne.“ Když ho hladový kamarád prosil o cokoliv, třeba nějaké brambůrky, sušenky, cokoliv k jídlu, tak se číšník zeptal: „,Tomu říkáte jídlo?“

To jsme nemohli nechat jen tak. Normálně bychom to asi neřešili, ale s tímto číšníkem jsme už jednou měli nepříliš dobrou zkušenost (jako s jediným, jinak je U Tesaře obsluha milá) a jeho „hmmmmmmmmm, ne“ nás přesvědčilo o tom, že jinde bychom mohli pochodit lépe. Kamarád si odskočil a Jirka zatím zašel dovnitř a zeptal se milé blondýnky, jestli by nebylo ještě něco k jídlu, třeba nějaká pomazánka. Slíbila, že se alespoň zeptá nebo vyhrabe nějaký kus brambůrek.  Přání však slyšel kuchař a hned řekl, že pokud pomazánka stačí, tak to není problém. Žádný stres, vše s úsměvem, klídek. 

Nejvíc nás ten večer pobavilo, když pomazánku s chlebem přinesl náš „oblíbený“ číšník se slovy „to je jako pro vás, jo?“ a pohledem, který vraždil. 

Malá vzdělávací vsuvka:
Arogance nebo arrogance (franc. arrogance) je povahová vlastnost lidí, kteří mají nadměrně silné ego, nadměrné sebevědomí. Projevuje se jako naduté, domýšlivé, pyšné či pohrdavé vystupováním vůči druhým lidem.

O něco později jsme udělali tu osudovou chybu, že jsme se té milé blondýnky zeptali, jestli je tento číšník nějaký majitel, provozní nebo tak něco, a zmínili jsme se, že je fakt nepříjemný a chová se arogantně. Na jeho obranu nám řekla, že dneska celý den nejedl, tak je naštvaný. Resp., že mu kuchař nechtěl udělat jídlo. Jestli se tak chová i ke kuchaři, tak není divu :)

Že to bylo osudová chyba, se ukázalo až při placení, kdy nás sice přišla zkásnout nějaká slečna, ale najednou se přihnal i onen číšník (jak se ukázalo - vedoucí směny) a začal se ptát, jestli na nás byl nějaký nepříjemný, jestli jsme měli nějaký problém a proč to proboha neřekneme přímo jemu, ale musí se to k němu dostat nějakým šumem. Snažili jsme se mu v klidu vysvětlit, co nás podráždilo, ale nedařilo se. Tento člověk vás nenechá říct jedinou souvislou větu: vždy po pár slovech kohokoliv přerušil a po několikáté zopakoval to, co nám už říkal a různě se obhajoval. Ukázalo se, že pomazánku nám připravil majitel (který má na rozdíl od číšníka jasno, proč je důležitý spokojený zákazník), a jediný, kdo s jídlem má skutečně problém, je číšník, protože to řekl. Po chvíli monologu jsme byli vinni nejen objednávkou, ale drzostí, že jsme se odvážili stěžovat na nevstřícné zacházení. 
Zapojila jsem se i já (teda snažila se zapojit), a to v konfliktech zůstávám většinou stranou. Úsměvné je, že si už ani nepamatuji, co jsme mu chtěla říct  (snad proto, že jsem to neřekla celé), nicméně zaznělo tam slovo arogantní a bylo mi řečeno, že já! jsem arogantní. Aha :)

Byli jsme poučeni, že pokud se mu chceme vyhnout, máme si zjistit, co znamená krátký a dlouhý týden (asi budeme muset, protože to tady máme fakt rádi) a pán odešel.

Snad mu kuchař dal najíst aspoň před spaním… 


Motto dne: schůzky s blbcem odkládejte na neurčito.

5 komentářů:

  1. Ajaj. :D Klasika.
    My jsme nějakou dobu nechodili do Vačice, protože tam jednak přes léto vařili hnusně, změnili komplet jídelníček a noví číšníci byli podobně nepříjemní. (+ se nestyděli naúčtovat o 8 piv navíc)
    Mno a nedávno jídelníček změnili na starý a zase tam bývá naše oblíbená číšnice.

    Pokud tihle aroganti nejsou přímo majitelé, většinou si dlouho nepobudou. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Takoví číšníci se pak dokonce diví, že nedostanou dýško. Doneslo se mi vyprávění o rodinné oslavě, která vyšla na více než 8.000 korun, ale když došlo na placení, tak díky aroganci servírek prostě proběhlo vracení peněz do poslední koruny (prý i s odůvodněním). Ale pochybuji, že si to holky vzaly k srdci.

    Dobrá (nadstandardní) obsluha si rozhodně zaslouží víc než 5% navíc osobního ohodnocení. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tady je trochu smutné to, že u jednoho stolu obsluhuje víc lidí. Těžko říct, jak to mají rozdělené, protože nedávno jsme byli s obsluhou spokojení a s účtem přišel až tenhle týpek, který nás vytočil svým přístupem "nemám drobné, udělejte to jak chcete".

    OdpovědětVymazat
  4. Ten číšník je tam nepochybně ještě z doby, kdy to byla pivnice "Na Švancarce", a stoprocentně z doby, kdy to byla ta "restaurace" v mezidobí (v té době jsem s výjimkou Ježka nepila horší pivo)... Holky v pohodě, ale číšníci, ať jeden nebo druhý, příjemní jak osina v zadku. Bohužel po okolí není moc kam jinam jít, tak asi vytrvale spoléhají, že lidi prostě přijdou...

    OdpovědětVymazat
  5. Leonora: majitel je taky v pohodě, velice příjemný, ochotný, usměvavý. Vlastně všichni jsou v pohodě až tady na týpka. Zažil jsem nejhorší dny obsluhy na Severce, ale tohle je překonalo o několik koňských délek.

    OdpovědětVymazat

Díky, že čtete můj blog! :)