pátek 30. září 2011

Který byste raději?

Ještě jednou krátká dortová zmínka. Můj bratr s mou nynější švagrovou totiž měli svatby dvě - jednu malou a druhou "velkou" (ona totiž byla na Kazachstán malá :). Takže měli samozřejmě i dva dorty.

Který je lákavější? :) (vpravo anketa-->)




Konec chlubení, příště už něco o kazašském jídle :)

středa 21. září 2011

Jsem jediný člověk na světě, co neumí jíst s brýlemi

No vážně. Dioptrické brýle (na dálku) nosím... pravda, ne moc dlouho. Respektive pořídila jsem si je asi před pěti lety, kdy jsem přišla na vysokou a zjistila, že vzdálenost z lavic posluchárny k promítanému textu, je podstatně větší než z druhé lavice běžné školní třídy k tabuli. Zkrátka veškeré písmo se pro mě stalo poměrně špatně čitelným. Doktorka mi brýle skoro nechtěla napsat (nebudu se hádat o tom, jestli byla nebo nebyla hloupá), protože mám přeci jen půl dioptrie! Nakonec ale na pravém oku našla dokonce tři čtvrtě, tak tedy brýle by byly.

Jenže jinak jsem viděla docela dobře a v běžném životě jsem nijak nepociťovala potřebu je nosit. Takže jenom do školy a na řízení. A do kina jsem je zapomínala.

Jenže jak se v poslední době zdá, zrak se mi zhoršuje, tak jsem brýle začala nosit víceméně pořád a uvidíme, co se stane.

Jenže já v nich neumím jíst!
 
Talíř na stole je pod tak špatným úhlem, že mi dolní obroučka brýlí vadí. Vlastně mi vadí spíš dolní okraj než dolní obroučka, mám totiž ještě jedny brýle opatřené pouze horní obroučkou, a i ty si při jídle sundavám.

Asi je tedy evidentní, že jíme i očima, protože když nemůžu svoje jídlo pořádně vnímat vizuálně, tak se cítím zkrátka nesvá. Pravda, v totální tmě jsem ještě jíst nezkoušela :)

pondělí 19. září 2011

Svatební dort

O tom, že se chystám péct svatební dort, jsem již psala. O tom, že to bude v Kazachstánu, také. A jak to dopadlo?

K dokonalosti má daleko, ale co je dokonalost? Líbil se, chutnal a snědl se celý. A na ničem jiném nakonec nezáleží. Dokonce padlo takové slovo jako gorgeous, tak co víc si přát :)

Dort jsme s mámou a babičkou vytvořily v podstatě dle receptu zkušebního dortu. Navíc v podobných podmínkách - bez váhy a s podivnou troubou. Z prvního korpusu byl tak trochu šutr, ale naštěstí se to celé rozleželo do poživatelné podoby.
Hraní s modelínou  mi nikdy moc nešlo a když takovou jedlou modelínu vyrábíte a modelujete z ní v teplotě vyšší než 30°C, má to za následek to, že ukrutným tempem vysychá, láme se a vůbec ztrácí svou plasticitu. Připočtěte do toho podivnou konzistenci kazašského moučkového cukru, který se prodává pouze po 50 g balíčcích (sušené mléko jsem si přivezla raději z ČR), a snahu něco úchvatného vymodelovat mezi dvanáctou a čtvrtou hodinou ranní. Vznikne něco takového:


Vysoký korpus se potahuje podstatně hůře, než nízký, to je asi logické, a tenhle byl navíc řádně hrbolatý a pochybný ;)

Jak se ale dle ohlasů ukázalo - péct se zkrátka musí s láskou. A svatební dorty obzvlášť.

pondělí 5. září 2011

Tak jsem toho v sobotu moc napsat nestihla - nesnáším totiž balení, takže jsem vždycky dala do kufru dvě věci a šla se mazlit s kočkou :)

Jsem (snad už touto dobou) někde tady:


Zvětšit mapu

A doufám, že tu najdu nějaké dobré jídlo, abych vám o něm mohla napsat :)

neděle 4. září 2011

Hrachová kaše


Hrachová kaše je zkrátka a jednoduše mé oblíbené jídlo chudých. Žlutý hrách se dle návodu na sáčku ani nemusí namáčet (přesto to dělám) a hlavně příprava hrachové kaše vůbec netrvá dlouho. Resp. uvaření hrachu sice trvá déle, ale nemusíte se o něj prakticky starat, takže je to bez námahy. Stačí hrášek trochu rozvařit a už ani nemusíte mixovat či pasírovat, kaše se udělá sama.


V zásadě stačí osolit a máte hotovo, je to dobré i tak. Protože ale to by bylo zas až moc jednoduché, tak doporučuji přidat saturejku, tymián nebo bobkový list, trochu česneku, pepř a podávat s osmahnutou cibulkou (ideálně na sádle, to je prostě lepčejší :)) nebo slaninou (nebo obojím), bohatší mohou přidat i plátek uzeného. A co je důležité - je to opravdu syté.



Porce samotné hrachové kaše bez ničeho vyjde asi tak na 5 korun (fakt! :). Plátek uzeného sám o sobě stojí asi tak 13 Kč, ale doporučím investovat do nějakého, který nechutná jak spálená podešev. Nějak jsem chtěla vyzkoušet obchůdek s nápisem "domácí uzené" a zjevně to úplně nevyšlo.

sobota 3. září 2011

Italské letní odpoledne

Ještě, než se s vámi na dva týdny rozloučím (trochu pochybuju, že budu mít v Kazachstánu čas a náladu vysedávat u internetu, ale kdo ví, třeba to tam bude hrozná nuda, aspoň brácha pořád říká, že tam nic není :), tak sem napíšu pár článků, nastavím u nich čas vydání, aby vás ve čtečce aspoň ještě pár dní občas něco překvapilo :)

Mám totiž pár fotek, které ne a ne sem dát, tak tedy dneska, před odjezdem, se na to vrhám.

Protože už to zase vypadá na léto (i když noci jsou poněkud chladné), začínám letní zeleninovou klasikou, a až trochu přituhne, můžete si uvařit něco hutnějšího, třeba luštěniny.


Už z obrázku určitě tušíte, o co se jedná.

Caprese - jídlo, ve kterém jsem nikdy neviděla smysl, snad proto, že mozzarella, co koupíte běžně v obchodech mi fakt nechutná. Snad proto, že sehnat čerstvou bazalku není až tak jednoduché (a vypěstovat mi nikdy nějak nešla, potřebuje dost světla). A snad proto, že na olivový olej jsem si hrozně dlouho "musela" zvykat, o balzamikovém octu ani nemluvím. Nakonec jsem zjistila, že obě tekutiny mají své zvláštní kouzlo, a už se bez nich nedá jen tak v klidu být.

Mozzarellu jsem ale tuhle objevila v brněnské podnikové prodejně sýrárny Orrero - La Formaggeria (je i na SCUKu). Sýr nemají v nálevu, což ani nevím, jestli je dobře nebo špatně, každopádně tahle mozzarella má chuť a to ne chuť starých pneumatik, prostě jsem se do ní zamilovala! A když už je člověk v Orreru, tak je to jen pár kroků na Zelňák pro čerstvou bazalku a rajčata. No co víc si přát!

Máte mozzarellu? A rajčata? Bazalku, olivový olej, balzamikový ocet, sůl pepř a případně trochu bílé křupavé bagety

Pak máte caprese!


Nejznámnější způsob podávání je prokládání plátků rajčat plátky mozzarelly, ale nakonec - je to na vás, jak si to uspořádáte. Důležité je posypání bazalkovými lístky, zakápnutí olejem a octem, lehounké osolení a opepření. A pak už si to můžete jíst jak chcete.


Hlavně pomalu a vychutnávejte :)

Za porci 100 g mozzarely, 150 g rajčat a čtvrtky bagety v akci dáte nějakých plus mínus 35 Kč.