středa 28. prosince 2011

Dáš si kachnu, Štěpáne?

Pečení celého ptáka v troubě, to je něco, co se mi ještě dosud nestalo. A kdy jindy je na to tak jedinečná příležitost jako na sv. Štěpána? Sv. Martin je příležitost, jak se opít mladým vínem, aby člověk nemusel chvíli myslet na školu, ale o Vánocích se prostě nic nedělá! :) A máma v polovině prosince koupila kachnu. Kachnu mraženou, původ jsem nezkoumala, ale co. Mně jde tentokrát o akt přípravy, na supersuroviny prostě kašlu, hlavně že jsou nějaké. Takže mražená kachna, zelí z makra a brambory na knedlíky neznámého varného typu (máma na podzim bere x pytlů brambor od nějakého zemědělce, a jakékoliv jiné brambory máme doma zakázané používat, dokud jsou tyto - takže celý rok ;).

Jak ale upéct kachnu? Nejdřív jsem zkoumala různé exotické recepty zahrnující kaštany, pomeranče, jablka, cokoliv... Ale nakonec jsme se na to vykašlala, kachnu osolila, okmínovala a dala péct do trouby na 110° na asi 6 hodin. Našla jsem recepty třináctihodinové i dvouhodinové, tak jsem to vzala středem podle Florentýny a jejího receptu z letošního Gurmetu (nebo nějakého takového časopisu). Trochu mě mrzí, že jsem nějak zapomněla kachnu nasolit už den předem, jak jsem také našla v nějakých radách, ale tak ještě někdy kachnu dělat budu.


Zelí červené, to je jasné, podusit se skořicí, bobkolistem, 3 hřebíčky, nastrouhaným jablkem, troškou octu a cukru a.... Po změknutí to bylo divné, tak jsem zelí ještě dosolila, dooctovala, dopepřila a doufala, že se do večera nějak rozleží :). Nakonec zasáhla máma a proklaté zelí se dalo jíst.

Také jsem se pořád nemohla rozhodnout, jaké knedlíky k té kachně a zelí udělám. Houskové? Bramborové? Obyčejné houskové? Karlovarské? Obyčejné bramborové? Chlupaté? A to existuje asi tak milion dalších druhů!! (Třeba bramborové plněné kaštany, wow...)
Hledala jsem v časopisech, knížkách, na internetu, a nakonec jsem skončila u Vilemíny. Chlupaté (tedy z brambor) knedlíky s houskou? To je to pravé pro nerozhodné kuchaře! :) Zkušební knedlík se mi ve vodě totálně rozpadl, takže trošku hrubé mouky jsem přidala, ale tyhle knedlíky mě rozhodně zaujaly.


A jak to celé dopadlo?


Maso odpadalo od kosti, knedlíky nakonec držely pohromadě, tři pochvaly od tří strávníků, co víc si přát? :) Snad jen více času na takové pokusy! :)

1 komentář:

  1. Dlouhé pečení za nižších teplot je základ... Taky se mi to osvědčilo.

    OdpovědětVymazat

Díky, že čtete můj blog! :)