Přicházím do pěkné restaurace. Obsluha mne přivádí ke stolu. Nechává mne usadit. Mile konverzuje a rozumně rychle přináší menu. Přebírám jej. Děkuji. A pak obsluha do idyly praští kladivem: prosíííím.
Přichází do pěkné restaurace. Obsluha ji přivádí ke stolečku, pomáhá pověsit kabátek, přináší polívečku a nalévá vínečko. Snad jen ta rezervace zůstala nezdrobnělá.
Co se to s jazykem obsluhy stalo? Mám pocit, že všechno zlepšování obsluhy jde na úkor jejího jazyka. Proč ty zdrobněliny. Proč ten skok o oktávu nahoru na konci věty? Mluvte normálně, budu rád.
Rádo se stalo.
Prosíím.
Máme s kamarády svoji favoritku, která byla schopna zdrobnit úplně všechna podstatná jména v 5 větách po sobě. A když to završila slovem kapučínečko, už jsme se navzájem poprskali šedivečkou rulandičkou :))
OdpovědětVymazatTak to můj návod, jak najít toalety, "po schodečkách dolů" je oproti tomuto teda nic moc :))
OdpovědětVymazat