Nedávno mi přišel mail od kamarádky, která se mě ptala, co se dá dělat s morušema, že je jí toho opadávajícího stromu líto. Narychlo jsem prohledala blogy, co mám v google readeru – heslo moruše nenalezeno, u mulberrry 2 smysluplné zápisky:
- ovocná papilota s levandulovou zmrzlinou
- morušový jogurt – extra náročný recept ;)
Poslala jsem obojí se slovy, že moruše vlastně moc nemusím, takže s nima většinou nic moc nedělám. Loni jsem zkoušela morušové želé (zavařit) a vznikla z toho taková podivná věc s hmyzí příchutí. To je totiž to, co mi chuť moruší v jednom okamžiku připomíná. Na vzpomínku na tento pokus se tedy navázala určitá nechuť k těm malým plodům, co vypadají jako protáhlá ostružina.
Jenže mi to nedalo a nějaké moruše jsem si letos přeci jen natrhala, ale co s nima? Shodou okolností jsem narazila na další morušové recepty (opět v angličtině):
Je neděle a já toho doma moc nemám, ovoce kupuji jen na trhu. Nechala jsem se tedy inspirovat morušovo-hruškovým koktejlem a udělala si vlastní, pouze morušový.
Moruše jsem rozmixovala s kefírem a troškou mléka, cukru, vanilkovou esencí a špetičkou kardamomu. Měla jsem zkrátka náladu experimentovat a vyšlo to. Kardamom koktejlu dodal bezva příchuť. Množství všeho od oka, ale kardamomem šetřete, je hodně výrazný.
Jestli budu mít čas, upeču zítra nějaký ten koláč – moruše u mne zkrátka dostaly další šanci a zatím se jim daří :).
Morušová marmeláda je výborná (ovoce cukr pektin), "hmyzí" příchuti se snadno zbavíte panákem rumu (tuzemáku) respektive jinou voňavou esencí zázvor, muškátový oříšek (kardamon vyzkouším). Moruše jsou hodně sladké a marmeláda může byt mdlá. Místo kyseliny, přidávám tvrdé meruňky (1:8), které v té době právě dozrávají. Nožem je rozloupnu a nakrájím na měsíčky. V marmeládě jsou pak totálně fialové meruňky super. Řidší marmeláda je skvělá na ovesnou kaši.
OdpovědětSmazatDěkuju za tipy, všechno zní skvěle! :)
SmazatDobrý den,
OdpovědětSmazatmoruší je velmi mnoho druhů, od černých po bílé, a ty mají mraky chutí, od čistě sladkých až do medova po nakyslé. Ty s hmyzí chutí nesbírám. Bílé jsou jemnější, mohou mít úlpné bílou variantu (ta má mnedovou chuť) až po narůžovělé či nafialovělé. U černých jsou chutě ještě rozmanitější od velmi výrazných chutí po jemnější, od sladkých po kyselkavé. Chce to obejít různé stromy a z těch si vybrat, které vám chutnají nejvíce. Pak už jen podle výběru zvolit zpracování, či je zbaštit jen tak. Ája Vom.
To je mic zajímavé, děkuji za super komentář!
OdpovědětSmazat