neděle 1. července 2012

Moruše a já


Nedávno mi přišel mail od kamarádky, která se mě ptala, co se dá dělat s morušema, že je jí toho opadávajícího stromu líto. Narychlo jsem prohledala blogy, co mám v google readeru – heslo moruše nenalezeno, u mulberrry 2 smysluplné zápisky:

Poslala jsem obojí se slovy, že moruše vlastně moc nemusím, takže s nima většinou nic moc nedělám. Loni jsem zkoušela morušové želé (zavařit) a vznikla z toho taková podivná věc s hmyzí příchutí. To je totiž to, co mi chuť moruší v jednom okamžiku připomíná. Na vzpomínku na tento pokus se tedy navázala určitá nechuť k těm malým plodům, co vypadají jako protáhlá ostružina.


Jenže mi to nedalo a nějaké moruše jsem si letos přeci jen natrhala, ale co s nima? Shodou okolností jsem narazila na další morušové recepty (opět v angličtině):
Je neděle a já toho doma moc nemám, ovoce kupuji jen na trhu. Nechala jsem se tedy inspirovat morušovo-hruškovým koktejlem a udělala si vlastní, pouze morušový.


Moruše jsem rozmixovala s kefírem a troškou mléka, cukru, vanilkovou esencí a špetičkou kardamomu. Měla jsem zkrátka náladu experimentovat a vyšlo to. Kardamom koktejlu dodal bezva příchuť. Množství všeho od oka, ale kardamomem šetřete, je hodně výrazný.



Jestli budu mít čas, upeču zítra nějaký ten koláč – moruše u mne zkrátka dostaly další šanci a zatím se jim daří :).

4 komentáře:

  1. Morušová marmeláda je výborná (ovoce cukr pektin), "hmyzí" příchuti se snadno zbavíte panákem rumu (tuzemáku) respektive jinou voňavou esencí zázvor, muškátový oříšek (kardamon vyzkouším). Moruše jsou hodně sladké a marmeláda může byt mdlá. Místo kyseliny, přidávám tvrdé meruňky (1:8), které v té době právě dozrávají. Nožem je rozloupnu a nakrájím na měsíčky. V marmeládě jsou pak totálně fialové meruňky super. Řidší marmeláda je skvělá na ovesnou kaši.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den,
    moruší je velmi mnoho druhů, od černých po bílé, a ty mají mraky chutí, od čistě sladkých až do medova po nakyslé. Ty s hmyzí chutí nesbírám. Bílé jsou jemnější, mohou mít úlpné bílou variantu (ta má mnedovou chuť) až po narůžovělé či nafialovělé. U černých jsou chutě ještě rozmanitější od velmi výrazných chutí po jemnější, od sladkých po kyselkavé. Chce to obejít různé stromy a z těch si vybrat, které vám chutnají nejvíce. Pak už jen podle výběru zvolit zpracování, či je zbaštit jen tak. Ája Vom.

    OdpovědětVymazat
  3. To je mic zajímavé, děkuji za super komentář!

    OdpovědětVymazat

Díky, že čtete můj blog! :)