Koláče od kobeřických babiček

Mnozí mí (facebookoví) přátelé tyto fotky už viděli, ale nemůžu o ně ochudit ani vás všechny, s kterými se neznám a chodíte sem. A pro ty ostatní jsem přichystala aspoň trochu toho povídání.

V sobotu jsem byla v rámci festivalu Jídlo z blízka na dílně pečení tradičních kobeřických koláčů. Konala se v líšeňské restauraci U Fidela a neuvěřitelně mile mě překvapila. V restauraci u dlouhého stolu stálo několik okrojovaných žen a měly ruce od kynutého těsta. S rychlostí zkušených pekařek jim pod rukama vznikalo množství svatebních koláčků, které už zanedlouho putovaly do kuchyně, aby se upekly.

Na dílnu pozval pan Urban z restaurace U Fidela své příbuzné z rodných Kobeřic – z moravské vsi, kde se koláče dělají vždycky domácí a vždycky výborné. Všichni „účinkující“ dokázali vytvořit dokonale domáckou atmosféru, bylo možné se na cokoliv zeptat. Zvládli jsme si popovídat nejen o koláčích, ale i o dalších věcech, které se týkaly života v Kobeřicích nebo o dobrém jídle obecně. „Pan domácí“ nás pozval do své restaurace na festivalové menu a bylo vidět, že se o jídlo sám velmi zajímá a snaží se nabídnout jen to nejlepší. 

Jak U Fidela vaří, nevím, ale musím říct, že ač prostředí neříká o výjimečnosti restaurace mnoho, sobotní odpoledne mě navnadilo.

Všichni si pochutnávali :).

A co se vlastně peklo? Nebyly to jen svatební koláčky, které se doslova rozplývaly na jazyku. Ochutnali jsme i větší povidlové koláče s tvarohem a rozinkami, beleše s povidly a mákem a nakonec i "pečené škubánky", u nichž si nepamatuji název, opět s povidly a mákem.

Beleše s povidly, sypané perníkem.

Vše bylo opravdu výborné. Ačkoliv nemám pocit, že bych toho snědla mnoho, najedla jsem se tak, že jsem večer nemohla jít běhat a do rána už jsem nic nejedla :).

Příští týden v sobotu, se U Fidela koná ukázka výroby domácí sýra – od podojení kozy až po lahodný sýr. Já tam budu a jsem zvědavá, jestli to bude alespoň z poloviny tak pěkné odpoledne jako to koláčové. Tak doražte! :)