pondělí 11. srpna 2014

Měkké čokoládové cookies s čokoládou (s třešněmi a vínem)

Já vím, je horko. (Tedy pro mě ne, ale pořád někdo frfňá.)

Nedávno jsem byla fotit v Otevřené zahradě nějaké to Víno z blízka. Jeden vinař povídal, že s sebou vzal spíš bílá vína, protože červená se do horka moc nehodí. Stejně tak lidi říkají, že se do horka nehodí čokoláda. Podle mě je to blbost.
Zrovna pro vás píšu o čokoládových sušenkých a piju červené víno, které zbylo z pečení (pozn.: psáno v cca 30 °C). Pokud máte rádi čokoládu (nebo červené víno), bude vám prostě jedno, jestli je pět stupnů nebo třicet. Možná si dáte sušenku jednu a ne pět a doplníte ji pak vychlazeným melounem, ale není třeba se čokolády (a červeného vína) v horku bát. Pokud navíc pořád hledáte recept na vláčné a měkké cookies, tyhle si budete chtít upéct hned. Veronika mi říkala, že jsou jako ze Subwaye (nebo Starbucks? teď nevím), což je údajně pochvala. :)





Měkké čokoládové cookies s čokoládou (s třešněmi a vínem)
100 g změklého másla
150 g cukru
1 vejce
175 g mouky
40 g kakaa
1 lžička soli
1 lžička prášku do pečiva
100 ml červeného vína
200 g čokolády dle chuti, nasekané na kostky (dávám různé druhy dle nálady)
(200 g vypeckovaných třešní nebo jiného ovoce)

  • Předehřejte troubu na 190 °C.
  • Změklé máslo vyšlehejte s cukrem a zašlehejte vejce.
  • Suché suroviny (mouka, kakao – kvalitni!, sůl, prášek do pečiva) smíchejte dohromady a opatrně přimíchávejte k máslové hmotě. Nastřídačku přilévejte víno. Hmota bude hodně vlhká, asi jako hodně husté těsto na buchtu.
  • Nakonec přimíchejte kousky čokolády, případně ovoce (a nebo oříšky, podle chuti).
  • Lžičkou „kydejte“ na pečící papír bochánky hmoty a nechávejte rozestupy alespoň několik centimetrů. Těsto se hodně rozteče.
  • Pečte v troubě vyhřáté na 190 °C asi 10 minut.


Na obrázcích je varianta bez ovoce, ale postup je úplně stejný, ať už tam ovoce dáte nebo ne.

Když jsem tyto cookies dělala poprvé, do těsta jsem dala hodně prášku do pečiva, možná bylo i hodně vlhké. Upekla jsem tedy něco, čemu jsem říkala spíš „buchties“, protože výsledné výtvory byly tak vlhké a měkké, že skoro nedržely pohromadě. Jenže oproti klasickým trvdým sušenkám je tohle boží! :)

Inspirace: Chow creations 

pondělí 23. června 2014

Slaninovo-sýrové scones

Už jste letos piknikovali? Co nejraději snídáte v trávě?

Znáte scones? Známější je sladká varianta, je možné do nich přidávat lecjaké ovoce a různě je ochucovat. Klasikou jsou neochucené snídaňové bochánky, které se rozkrojí a pomažou smetanovým sýrem a&nbspjahodovým džemem. 
I ty chci jednou zkusit, ale tentokrát jsem zvolila slanou variantu, která je vhodná na cesty a na pikniky. Sbalíte do batůžku a když vás přepadne náhlý hlad, jste připraveni.


Slaninovo-sýrové scones

200 g anglické slaniny, nakrájené na drobné kostičky a vyškvařené
100 g čedaru, nastrouhaného
svazek pažitky, nasekané
200 g mouky
1 lžička soli
1 lžička prášku do pečiva
1 lžíce cukru
50 g vychlazeného másla, na kostičky
150 g zakysané smetany // tvarohu
(troška vody)
  • Slaninu nakrájejte na opravdu drobné kostičky a nechte vyškvařit. Přebytečný tuk slijte a slaninu nechte vychladnout.
  • Slaninovou drť smíchejte s nastrouhaným sýrem a nasekanou pažitkou.
  • Mouku smíchejte se solí, práškem do pečiva, cukrem a nakonec i s máslem. Udělejte tak trochu drobenku a nechte máslo v drobných kouskách.
  • Smíchejte vše dohromady a spojte zakysanou smetanou, případně i troškou vody (nebo větším množstvím smetany). Těsto by mělo mít takovou konzistenci, aby z něj šla vyválet silná placka, proto s tekutinami opatrně. Místo smetany můžete použít i tvaroh, scones budou trošku lehčí a možná i malinko sušší, ale do značné míry to záleží i na tom, kolik tuku necháte ve slanině.
  • Těsto rozdělte na polovinu a z každé vyválejte cca 1,5 cm silnou placku. Rozkrájejte na osminky a dejte na pečícím papíru péct asi na 10–15 minut na 200 °C. Zkrátka dozlatova.
tip pro Brno: levný čedar, v pohodě použitelný na pečení, mají ve Sklizenu.

Inspirace: Solano's kitchen

úterý 3. června 2014

Pro koho nejraději pečete?

Za poslední dva měsíce jsem pekla víc než za poslední dva roky.

Nebo mi to tak aspoň připadá. Ale vůbec mi to nevadí. Je to skvělé a vyzkouším si spoustu věcí, učím se, a to velmi rychle, ale na druhou stranu jsem vůči svým výtvorům čím dál kritičtější. To, co jiným lidem chutná, chci ještě víc vyladit. Proto, ačkoliv peču hodně, se tu receptů objevuje poskrovnu. Už nechci něco upéct, zjistit, že je to dobré, ale ne dokonalé, a rychle to hodit na blog jen proto, aby tu něco bylo. (Ne vždy jsem to dělala, ale občas se stalo.)

Pro koho tedy peču?

Čajovna Za Zrcadlem

Že peču do čajovny Za Zrcadlem už dávno víte. Jednu z mou první buchet, dirty blondies s kardamomem, jsem dokonce pekla znovu, protože to je dezert, na který se nezapomíná.
Na tomhle pečení neplánuji zbohatnou, vlastně to ani nejde. Nejvíc mě na něm ale baví to, že zkouším stále nové věci a po upečení si kousek ukrojím na ochutnání a na focení. Zbytek (tedy skoro vše :) jde do čajovny a já jsem ráda, že nemusím celou buchtu vnucovat spolubydlícím, kteří se ostýchají ochutnat. Kousek mi stačí, na náklady si vydělám a mám tak možnost experimentovat, jak se mi zachce.
Do čajovny peču tak, jak mám čas a jak mi to vyjde. V průměru je to tak jednou za týden.


Pro náhodné lidi na nějaké akci

Znáte to, jdete na párty, tak něco upečete. A nebo tento známý koncept vezmete, trochu převrátíte, pootočíte a najednou nesete krabičku se sladkou dobrotou na takovou akci jako je brněnský Barcamp. Podarujete všechny známé, co potkáte, ale i takové lidi, s kterými vás někdo seznámí. A nebo prostě souseda v posluchárně, s kterým se díky buchtě seznámíte sami. Nošení buchet na konference je prostě takový holčičí pick-up, chcete-li ;).
Pro takovou příležitost doporučuji něco, co udělá velkou parádu, i když je toho málo. Třeba právě výše zmíněné brownies/blondies.


Pro studenty na festival a konferenci

To vás takhle osloví studenti JAMU, že by chtěli, abyste jim pomohli s cateringem na jejich boží akci. Tak jasně, proč ne! Péct umíte, baví vás to, chcete se ukázat a taky jim pomoct. A pak se stane, že si toho naložíte hrozně moc, navíc se to ještě spojí s nástupem do nové práce a nadáváte si, že byste s tím spasitelským komplexem měli něco dělat. A foto níže je jen z jednoho večera. Vynásobte si to 2–3x :).
Děcka z JAMU ale i tak obdivuju, občas byly zmatky, ale když si vzpomenu na sebe, co jsem dělala v prváku... :)


Do práce

Pro své milé kolegy ve své nové a úžasné práci v ZONER software jsem ještě nepekla, protože jsem tam jen něco málo přes týden a nemůžu je na sladké naučit moc brzy. Věřím ale, že je to nemine :).


Pro kamarády a známé, kterým to ve slabé chvilce slíbím

Z nějakého důvodu takových lidí v poslední době přibývá, takže se budu snažit je nezklamat! Aktuálně mám na seznamu asi tři lidi, tak doufám, že jim bude chutnat :).


Industra Coffee?

Pečení do jedné z nejlepší brněnských kaváren je zatím s opravdu velkým otazníkem. Nějaké své výtvory bych tam dodávala moc ráda, ale už na to nemám časovou kapacitu. Přesto jsem tuto možnost ještě definitivně neodmítla, takže je možné, že se tam třeba někdy něco objeví. A klasické buchty to asi nebudou.


A pro koho pečete vy?


Pozn.: Se spolubydlícími bych se o sladké (i slané) dobroty dělila moc ráda, ale po několika netknutých pokusech opatřených nápisy jako „dejte si“ nebo „Sněz mě!“ jsem to vzdala.

sobota 24. května 2014

Extrémně čokoládový koláč s rebarborou

Dokud je tahle bezvadná zelenina v sezóně, podělím se s vámi o recept na úžasný rebarbový koláč, jaký pravděpodobně neznáte. Takže dnes jen stručně, ale vydatně! :)


Čokoládový koláč s rebarborou

(na formu o průměru 25–27 cm)

korpus
200 g hladké mouky
špetka soli
1 lžíce skořice
1 lžíce kardamomu
60 g moučkového cukru
125 g másla, vychlazeného, nakrájeného na kostičky
1 žloutek
2 lžíce vody

pečená rebarbora
500 g rebarbory (klidně i víc, máte-li rebarboru opravdu rádi :)
2 lžíce cukru

čokoládová ganache
300 g hořké čokolády (60–70%)
250 ml smetany ke šlehání

  • Připravte korpus:  v míse smíchejte suché suroviny, přidejte žloutek, máslo nakrájené na kostičky a rychle zpracujte drobenku. Spojte trochou studené vody. (Nezpracovávejte příliš dlouho, aby bylo těsto bude křehčí.)
  • Nechte těsto 30 minut odpočinou v lednici. Můžete ho připravit i do zásoby a uschovat v&nbspmrazáku.
  • Těsto rozválejte do dortové/koláčové formy vymazané máslem, dno propíchejte vidličkou a&nbspdejte péct na 15–20 minut na 180 °C. Společně s korpusem pečte i rebarboru:
  • Pečená rebarbora: nakrájejte řapíky rebarbory na 10cm špalíky, naskládejte do pekáčku, posypte cukrem, přikryjte a dejte péct na cca 15 minut na 180 °C. (Pokud se vám nevejde do trouby rebarbora zároveň s korpusem, můžete ji i podusit.)
  • Čokoládová ganache: zahřejte smetanu téměř k varu (dokud z ní nebude stoupat pára), odstavte z ohně a rozmíchejte v ní nalámanou čokoládu. (Pokud se vám čokoláda se smetanou nespojí, údajně funguje přilití lžíce studeného mléka nebo vody – nezkoušela jsem, spojilo se mi :)
  • Zkompletujte: na vychlazený korpus dejte pečenou rebarboru (pustí hodně vody, snažte se tam dát spíš jen pevné části, vody jen trochu), zalijte čokoládovou ganache a nechte několik hodin vychladit v lednici.
  • Servírujte po malých dávkách, protože je to slušná čokoládová bomba :).

Inspirace: Kitchen Heals Soul


pondělí 5. května 2014

Street Food Festival Holešovice

Pouliční občerstvení (street food) nemusí být jen klobásy, párek v rohlíku a langoše. To, že si na ulici můžete dát i kvalitní bratwurst, falafel, sushi, jeruzalémský talíř, bagel s vařeným hovězím srdcem, churros a mnoho dalšího, dokázala 4. května spousta amatérských i (polo)profi kuchařů.



V neděli 4. května se u holešovického klubu Cross sešli snad všichni foodies a nadšenci kolem jídla. Byla to přehlídka nejen jídla, ale pro mě i všech možných osobností kolem něj. Nezáleželo na tom, jestli jsou z Prahy nebo z Brna, festival byl ohromným setkáním (nejen) Twitteru.

Hledejte #sffholesovice!


Jsem z celé akce nadšená! Nejdřív jsem se trochu bála, protože Facebook hlásil něco kolem 2000 účastníků. U Crossu jsem nikdy nebyla, ale slyšela jsem, že místa tam moc není. A bylo skutečně narváno. Hlava na hlavě, noha na noze. Jenže to, že můžete stát ve (dlouhé) frontě a vy mezitím klábosíte se známými, kteří jdou náhodou kolem, je vlastně boží. Není se kam hnát. Je neděle. Jídlo vám neuteče. Pravda, možná dojde. Ale co. Půjdete jinam. Ochutnáte příště. Bude nějaké příště?

Prý ano a já v to pevně doufám. Zatím jsou dva typy ohlasů – nadšené a pak ty frflající, že bylo moc lidí. Prudiči se najdou vždy a já se upřímně trochu bojím, aby příště naopak nepřibyli. První ročník (měsíčník? občasník?) byl zkrátka první, lidé nevěděli, co čekat a tak jsou shovívaví, spoustu nedostatků přehlédnou a řeknou si, že to bylo poprvé. Ale co příště? Nebudou lidé očekávat, že to bude o sto procent lepší, protože se napoprvé ozkoušelo, jestli by to vůbec mohlo fungovat, a do příště se vše vyladí?

Nechci být skeptická. Chtěla bych, aby se na ulicích objevovalo takové jídlo, jako na SFF Holešovice a pevně věřím, že se ten současný drive udrží a i pouliční gastronomie půjde nahoru. Podobně jako šla před pár lety ta „indoorová“.

V Brně už máme výbornou sekanou v housce od J. Gruber Delikatessen nebo hladové okno ve Sklizenu na Josefské. Pořád je to relativně klasika, ale aspoň z ověřených zdrojů. Navíc to vypadá, že na způsob SFF Holešovice Tereza Bočková v Brně něco chystá.

Zúčastnili byste se jako prodejci na podobné akci?


Já, ačkoliv jsem původně měla pomáhat kamarádovi (tímto se omlouvám Davide, ale Hanka se toho ujala skvěle!), jsem nakonec korzovala, ochutnávala, fotila a zažívala celou tu mega akci. Fotky jsou zatím jen ve foťáku, ale nebojte, nepřijdete o ně. Jen jsem ze všech těch dojmů unavená a potřebovala jsem to ze sebe všechno vypsat. :)


pondělí 21. dubna 2014

Tak trochu jiné vajíčko – velikonoční brownies

Na tohle vaječné překvapení je právě teď už asi trošku pozdě. Na druhou stranu, vajíčka (a buchty) nejíte přeci jenom na Velikonoce, proto věřím, že se vám někoho podaří (mile) překvapit i během roku.



Je to jednoduché a vtipné!

Vezměte libovolný počet vajíček, opatrně je „pootevřete“ a nechte vytéct vnitřek. (Nejlépe naklepněte otvírákem na konzervy a pokračujte v otvírání pomocí malého nožíku či rukojeti lžičky.) Naplňte libovolnou buchtovou směsí, upečte a radujte se, jak někdo bude koukat, co se mu to vylouplo ze skořápky!


Velikonoční brownies ve vajíčku

6 vaječných skořápek
40 g másla
60 g 70% čokolády
1 vejce
60 g cukru
40 g hladké mouky
1 lžíce kakaa
špetka soli
  • Čokoládu s máslem rozpusťte v mikrovlnce nebo ve vodní lázni, nechte trochu zchladnout.
  • Mezitím našlehejte vejce s cukrem a do směsi pak pomalu zašlehejte i čokoládu s máslem.
  • Mouku smíchejte s kakaem a špetkou soli a vmíchejte do vaječno-čokoládové směsi.
  • Skořápky vylijte olejem a naplňte těstem asi do 2/3 a dejte péct na 180 °C na 15–20 minut. (Nejlépe budou držet v muffinové formě.)
  • Nechte vychladit a darujte milovníkům překvapení.



tip 1: Skořápky vylijte olejem vydatně, já jen jen vyšplouchla a těsto se dost připeklo.
tip 2: Plňte zdobícím sáčkem, nemáte-li (jako já), tak rukojetí lžičky.
tip 3: Z vaječných vnitřků udělejte opravdová smažená vajíčka nebo omeletu :).
tip 4: Skořápky můžete naplnit libovolnou jinou buchtou, experimentujte.

Inspirace: Craft Marmalade


pondělí 7. dubna 2014

Citronové bochánky

Sladkost, slanost, vůně citronu...


...křupavé a přitom vláčné a měkké...


...citronové bochánky!



Citronové bochánky
(rozpis na cca 2 plechy)
100 g másla, změklého
200 g smetanového sýra (Philadephia, Fénix)
100 g cukru
kůra z 1 citronu
1 vejce
šťáva z 2 citronů
250 g hladké mouky
1 prášek do pečiva
1/2 lžičky soli
moučkový cukr na obalení

  • Máslo vyšlehejte se smetanovým sýrem, cukrem a citronovou kůrou.
  • Do směsi postupně zašlehejte vejce a citronovou šťávu.
  • Jemně zamíchejte mouku s práškem do pečiva a solí.
  • Nechte těsto alespoň hodinu odležet v lednici.
  • Předehřejte troubu na 175 °C.
  • Z těsta (bude hodně lepivé) utvořte kuličky nebo hrudky a obalte je v moučkovém cukru. Položte na plech vyložený pečícím papírem. Můžete je trochu zplácnout, ale není to potřeba.
  • Pečte lehce dozlatova 10–15 minut.


Inspirace: The Seaside Baker


čtvrtek 3. dubna 2014

Cibulový quiche s pivem

Skladovaná zelenina je už pomalu za zenitem, jarní býlí raší pomalu a nejistě, i když letos brzy. Ale cibule, ta je celý rok. A pivo? No to jakbysmet! A pak už potřebujete jen sýr, vajíčka, mouku, nějaký ten tuk a trochu soli. 

A máte cibulový quiche!



Pravda, na jaře prý slepice méně nesou a i mlékem se musí šetřit, přesto považuji cibulový koláč za ideální do zimy a časného jara. Navíc sladká cibule dušená na pivě nenechá chladné ani odpůrce zeleniny.

Pokud si pláč při loupání a krájení skoro kila cibule nechcete řádně procítit, doporučuji cibuli na chvíli namočit do vody. Pokud ji namočíte už se slupkou, bude se i lépe loupat. Pokud máte nakrájeno, nejnáročnější část máte za sebou, dušení je radost a těsto na quiche můžete připravit s předstihem.

Tak jdeme na to!




Cibulový quiche s pivem
(na formu o průměru 27 cm)

korpus:
250 g hladké mouky
125 g vychlazeného másla
špetka soli
pár lžic studené vody
máslo na vymazání formy

náplň:
750 g cibule, nakrájené na půlkolečka
2 lžíce másla + 2 lžíce olivového oleje
100 ml tmavého piva
100 g šunky (nemusí být a je jedno, jestli bude na kostičky nebo na plátky)
4 vejce
150 ml zakysané smetany
sůl
hrst petrželky či jiného býlí podle chuti a oka
100 g sýra (čedaru)

  • Připravte si těsto s předstihem a nechte ho alespoň půl hodiny odležet (můžete ho udělat i víc a nechat zmrazit do zásoby): Do osolené mouky dejte na kostičky nakrájené máslo a rychle zpracujte drobenku. Spojte pomocí několika lžic vody. (Nechcete jednolité propracovaného těsto – těsto má být flekaté. V okamžiku, kdy drží pohromadě, ho dál nezpracovávejte, jinak bude po upečení tuhé a ne křehké.)
  • Na náplň nakrájejte cibuli na půlkolečka a asi 10 minut restujte (nebo spíš duste) na másle s olejem, dokud nebude cibule měkká. Osolte, přilijte pivo a duste dalších 5–10 minut, dokud se tekutina nevypaří.
  • Předehřejte troubu na 180 °C.
  • Z těsta buď vyválejte placku, nebo ho malým válečkem/rukama rozválejte přímo ve formě vymazané máslem. Vytvořte okraje alespoň 3 cm vysoké. Nebojte se mít těsto v tenké vrstvě.
  • Propíchejte vidličkou a dejte péct na 180 °C na 15 min, dokud není korpus lehce zlatavý.
  • Mezitím lehce prošlehejte vejce se zakysanou smetanou, osolte, zamíchejte nasekanou petrželku, pažitku, či jiné bylinky a zamíchejte dušenou cibuli.
  • Předpečený korpus poklaďte plátky nebo kostkami šunky (podle toho, co máte k dispozici) a nalijte vaječno-cibulovou směs.
  • Posypte strouhaným sýrem a dejte péct na dalších zhruba 30 minut, dokud náplň neztuhne a sýr nezezlátne.
  • Nechte trochu zchladnout a podávejte teplé, případně ohřáté – je to mnohem lepší než studené!
Možná jste se už potkali s tím, že při předpékání korpusu na quiche se těsto zatěžkává fazolemi, aby se nezvedlo. Já mám ale tu zkušenost, že těsto se sice zvedne, ale také pak zase slehne, takže na fazole kašlu :). A někdo kašle i na to předpékání a někdo používá listové těsto, ale poslední dvě jmenované varianty mě moc nebaví, nicméně konečná úprava je samozřejmě na vás.



Tenhle superkoláč jsem pekla dvakrát během jednoho víkendu. Druhá varianta má na sobě méně čedaru a navíc Gran Moravii, ale doporučuji spíš jen ten čedar. Také jsem zkoušela tmavé i světlé pivo a tmavé je zkrátka lepší. Také myslete na to, že ho potřebujete jen trochu, takže kupte nějaké fakt dobré, abyste mohli zbytek při pečení vypít :).



Inspirace: Simone's kitchen

pátek 21. března 2014

Pistáciová bábovka s kávou a kardamomem

Zamilovala jsem se do bábovek!

A hlavně nejsem jediná. Na světě je mnoho dalších bábovkomilců, i když ti používají především anglický výraz „bundt cake“.  Pinterest, Foodgawker a další weby – tam všude najdete tolik inspirace, že můžete péct každý den až do konce života a pravděpodobně recepty nikdy nevyčerpáte. Variabilita je fascinující.


Trochu se obávám, že něco takového se mi stalo před dvěma lety s krekry a slanými sušenkami. Na ty jsem stále nezanevřela a mám v plánu zkoušet další a další recepty, ale bábovky jsou přeci jen časově tak nějak úspornější a celkově jednodušší.

Navíc bych nejraději začala sbírat bábovkové formy. No jo, nemám je kam dávat, ale už pokukuju po aukru a vybírám tu nejlepší a nejkrásnější. Zatím jsem se spokojila s plechovou formou za padesátikorunu. Trochu protéká, ale pro začátek dobrá. Tak jdeme na recept, ne? :)


Pistáciová bábovka s kávou a kardamomem
(ingredience si připravte předem, aby získaly pokojovou teplotu!)
250 g másla
250 g moučkového cukru
4 vejce
250 g hladké mouky
1 lžíce jemně mleté kávy
1 lžíce mletého kardamomu
1 lžíce prášku do pečiva
špetka soli
50 g mletých pistácií
90 ml mléka
máslo a hrubá mouka na vymazání a vysypání formy
  • Předehřejte troubu na 180 °C.
  • Máslo vyšlehejte s cukrem a postupně vešlehejte vejce. (Nebudou-li mít pokojovou teplotou, hmota s ošklivě zdrcne.)
  • Smíchejte všechny sypké suroviny a postupně vmíchávejte do máslové směsi, nakonec vmíchejte mléko.
  • Formu vymažte máslem, vysypte hrubou moukou a nalijte (nebo spíš nakydejte) do ní těsto.
  • Pečte na 180 °C 45–60 minut, propečenost zkuste špejlí.


Káva a kardamom je bezva. Ostatně nedávno jsem ho zkusila i v brownies, resp. blondies, a bylo to výborné. I v bábovce si tahle kombinace určitě najde své místo.

Nakazila jsem vás aspoň trošičku? :)


úterý 18. března 2014

Ochutnávka octů v Gölles Manufaktur

Máte chuť na ocet?
Zvlášť pokud si vzpomenete na čokoládový zápisek, předpokládám, že ochutnávka octů nikoho jen tak nenadchne. Ale nenechte se mýlit!

Vždy když někomu vyprávím o rakouském gastrovýletu se Slow Food Brno a dostanu se k ochutnávce ovocných octů, lidem se nějak podvědomě zkřiví výraz na tváři. Vůbec nechápu, čím to může být! A je mi to trochu líto, protože i z ochutnávky v Gölles Manufaktur jsem byla nadšená! Alespoň právě z té octové části.




Návštěvě čokoládovny se jen tak nic nevyrovná především pro množství věcí, které se tam daly vidět, ochutnat i zažít. Je jasné, že nepříliš velká výrobna ovocných octů a pálenek toho nebude mít tolik co nabídnout (ale je i pravda, že nám ne vše dali ochutnat), ale ani tak se nad představou octů nešklebte.

Možná někdo z vás chodí do Vom Fass, ale já jsem tam ještě nikdy nebyla, protože octy moc nepoužívám. A právě teď mi začalo připadat, že jsou velmi nedoceněné. Do salátů většinou používám citronovou šťávu, občas sáhnu po balzamiku. Ale tuším, že se to může změnit :).


V Gölles jsme ochutnali octy jablečný, vinný, balzamikový, jablečný balzamikový, malinový a rajčatový. V prodejně byla ještě možnost ochutnat i kdoulový. Nejvíc mě na nich překvapilo, že byly nasládlé a krásně chutnaly po ovoci, z kterého byly vyrobené. Osmileté jablečné balzamiko byl opravdový balzám. Kromě toho, že jsem měla chuť ochutnávat pořád dál samotné octy, úplně jsem i dostala chuť na nějaký dobrý salát.

Domů jsem si ocet koupila pouze jeden, rajčatový, právě pro jejich malou spotřebu. Přesto se pokusím octy používat ve svém jídelníčku víc, protože kromě toho, že jsou dobré, tak jsou určitě i zdravé :).
Octy zde můžete koupit i s rozprašovačem, samozřejmě za příslušný příplatek, ale na pocákání zeleniny je to určitě šikovná pomůcka. 


Po octech následovaly ještě pálenky, ale u těch se přiznám, že mi moc nechutnaly. Bylo v nich málo cítit ovoce, ze kterého byly dělané, a to u některých jak ve vůni, tak v chuti. Zaujala mě pouze pálenka z hrušek Williams, kde bylo hruškové aroma výrazné, a ořechový likér, který byl úžasně hořký a byly v něm cítit různé bylinky. Současně mi ale přišel i poměrně sladký, takže do Gölles Manufaktur bych osobně jela už jen kvůli octům – mňam!



sobota 15. března 2014

Dirty Blondies s kávou a kardamomem

Před týdnem jsem se na facebooku chlubila, že když dneska už leckdo peče do kaváren, já přeci můžu také :). Slovo dalo slovo a sice nepeču do kavárny, ale občas se mé sladké pokusy objeví v brněnské Čajovně za zrcadlem.

Nejsem čajový odborník (ačkoli jsem se tak ve svých nácti letech tvářila, podobně jako většina lidí tehdy :), přesto si myslím, že čajům tady rozumí a umí je připravovat. Kromě toho si k čaji můžete vybrat ze široké palety deskových her, které jsou k zapůjčení za dobrovolný příspěvek do kasičky na baru. Takže až si půjdete něco zahrát, nezapomeňte si dát dobrý čaj a domácí zákusek.

Na pečení koláčů a dortů neplánuji zbohatnout, ale jsem ráda, že tu možnost péct pro čajovnu mám, protože pečení mě baví, jen se mi nedostávají strávníci. Prověřím tak spoustu receptů, které mám v plánu vyzkoušet a kdybych přeci jen někdy pečením zbohatnout opravdu chtěla, tak budu mít dobrý základ fungujících receptů.

Konec reklamního okénka a jdeme na recept!
Vykopávacím zákuskem bylo Dirty blondies s kardamomem, které by možná ještě trochu ladění potřebovalo (zvlášť co se týká množství cukru), přesto kardamom dodá čokoládě tak bezva chuť, že stojí za to nasdílet recept už teď. Blondies je světlá varianta známých brownies, a dirty jsou pro obsah tmavší čokolády. Recepty obvykle přejímám ze zahraničních blogů, tento je z blogu The View from Great Island.

Dirty blondies s kávou a kardamomem
(rozpis na kulatou formu 27 cm nebo hranatou cca 23 x 33 cm)

225 g másla, pokojové teploty + trocha másla na vymazání formy
150 g hnědého cukru
1 lžíce mleté kávy
1 lžíce mletého kardamomu
2 vejce
1 lžička vanilkového extraktu
250 g mouky
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička soli
250 g čokolády podle chuti (já dala část hořké – 55%, mléčné – 35% i bílé)

  • Rozehřejte troubu na 175 °C.
  • Máslo vyšlehejte s cukrem, mletou kávou a kardamomem do pěny, přišlehejte vejce a vanilkový extrakt.
  • Zvlášť smíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl a vše zamíchejte do máslové směsi.
  • Nakonec přidejte čokoládu nasekanou na větší kousky (o něco menší než je klasický dílek) a nalijte do máslem vymazané formy na pečení.
  • Pečte 20–30 minut, dokud povrch nebude trochu svrasklý a nahnědlý. Ale nepřepečte!


Pečení brownies do správné konzistence chce trochu cviku a znalosti svých pečících nádob a trouby. Brownies (nebo blondies) by mělo být vláčné, vlhké i po upečení a tak trochu žvýkavé. Nesmíte ho však v troubě usušit. Také nedoporučuji péct v rozevíratelné dortové formě, nebo se vám stane to, co mě – spousta tuku vyteče ven (a zadělá troubu). 

Blondies jsem pekla už kdysi, ale přišlo mi nudné. Přidáte-li však i tmavší čokoládu a především koření, dostane to koláč do jiné dimenze a nebudete chtít péct jinak. :)

neděle 9. března 2014

Čokoládové nebe Zotter

Milovníci čokolády zpozorněte! Kdo nemůže bez čokolády žít, bez návštěvy rakouského Zotteru jako by ani nebyl!

Návštěva rakouské čokoládovny Zotter je něco mezi Karlíkem a továrnou na čokoládu a Orionem. Až na to, že je to skutečné a přitom dobré, protože (snad se mnou budete souhlasit) Karlík a továrna na čokoládu nejsou skuteční a Orion není dobrý.

Já to pořád zakecávám, ale asi chcete vědět proč byste tam vlastně měli jet a kde to vlastně je. Tak tedy:

Zotter Schokolade Manufaktur je v rakouském kraji jménem Vulkanland, který je gastronomickým rájem. Já se tam vydala se Slow Food Brno, který tuto bezva exkurzi přichystal.
Vyrazíte-li z Brna autem, zhruba za 3 hoďky jste tam: Bergl 56, 8333 Riegersburg, Štýrsko, Rakousko



A teď se podržte! Čokoládovna Zotter má tak bezvadně zmáknutý marketing, že vytvořila prohlídkovou trasu svou manufakturou, tzv. Schokoladen Theater, během níž CELOU DOBU OCHUTNÁVÁTE ČOKOLÁDU!

Ano, muselo to ven a je to přesně tak, jak píšu. Už je to dva týdny, co jsem tam byla, a stále cítím tu chuť čokolády v puse a vzpomínky na tenhle výlet jsou neuvěřitelně živé.
Celá prohlídka začíná krátkým filmem o historii čokoládovny. Dozvíte se, že pan čokoládovník Zotter začal s čokoládou už dávno, zkrachoval, ale nezvdal to a přesunul se právě do Riegersburgu (vzhledem k ceně pozemků) a začal znovu. Kakaové farmáře si sám vybírá, boby si sám praží a jeho čokoláda se těší od roku 2004 fair trade certifikaci. Veškeré přísady do jeho čokoládových produktů jsou bio, organické a nevím, co všechno, část z toho je pěstována i na místní farmě. Ta také zásobuje přilehlou restauraci (taktéž patřící k Zotteru), která je otevřena od jara do podzimu (takže jsme ji bohužel nenavštívili).


Pak vyfasujete porcelánovou lžičku, audioprůvodce a hurá na prohlídku a ochutnávku v jednom! 




Na celou prohlídku si vyhraďte dost času (1,5–2 hodiny), zvlášť pokud chcete hodně ochutnávat. Smiřte se s tím, že nemáte šanci ochutnat všechno.
Audioprůvodce (v němčině, angličtině a dokonce češtině) je důležitý především v první části prohlídky, kde toho ochutnávání zas tolik není, ale provede vás celým procesem výroby. Já jsem to bohužel dost přeskakovala, protože jsem se bála, že máme málo času. 

Ochutnávání začíná od pražených bobů z různých částí světa. Kdysi jsem si koupila boby ve Sklizenu, tuším, že od české čokoládovny Jordis, a přišly mi hrozně trpké a nedobré (což se nedá říct o jejich čokoládě!). V Zotteru jsme ochutnala asi čtyři různé druhy (samozřejmě ne celé, jsou opravdu vydatné a kakaové a moc se to nedá) a chuťové rozdíly byly naprosto zásadní.


Pokračujete surovou čokoládovou hmotou (aneb 100% čokoláda), která rozhodně není pro každého. Při průchodu galerií nad manufakturou jsou k dispozici základní čokoládové drtě (různá procenta kakaa, bílá, karamelová, kávová, malinová,...) a už tady je vám jasné, že výrobky Zotter jsou opravdu něco výjimečného (žádný fuj Orion nebo v ČR prodávaná Milka).




To pořádné ochutnávání ale teprv začíná. Následují nugáty, mandlový, lískooříškový, z vlašských ořechů, opět různé základní čokolády, ale tentokrát v tekuté podobě, potom kolekce jednodruhových čokolád Labooko, rozpustné čokolády, směsné čokolády Mitzi Blue, plněné čokoládové tyčinky, čokoládové kuličky s ořechy, sušeným ovocem a dalšími dobrotami, ručně dělané plněné čokolády s nejrůznějšími příchutěmi a plnidly... To všechno můžete ochutnat z různých jezdících vláčků, lanovek, misek, lámadel, točících bubnů. Prostě čokoládové divadlo, jak má být!








A největší zrada? Obchod na závěr. Dělejte si při prohlídce poznámky, co vám chutnalo, může se vám to hodit při nakupování. Všechno si koupí asi jen milionáři :). Co je ale dobrá zpráva?
Čokoládu Zotter si můžete koupit i online, navíc při objednávce nad 25 € je poštovné zdarma. Čokoládu si můžete namíchat dle své chuti a kdybyste měli chuť na něco zvrhlého, zkuste hřbitov nápadů, kde se občas objevují nezvyklé sezónní příchuti. A ano, čokoládové předplatené je super pro všechny čokoholiky, kteří potřebují pravidelný přísun cukru a kakaa!



Bylo to zkrátka báječné. Vstupné do čokoládového divadla činí 14,90 €, za které prohlídla dle mého určitě stojí. Jen pozor na víkendy v sezóně, pravděpodobně tam bude lidí až to pěkné nebude. Proto pokud budete mít možnost jít jindy než o víkendu, udělejte to.

Na exkurzi se Slow Food Brno jsme navštívili další dva podniky a v samotném Vulkanlandu je jich ještě další spousta, ale o tom zas někdy příště, tenhle byl stejně nejsladší :).